K tomu, abychom si dnešní lázeňské město Mariánské Lázně představili jako bažinatou oblast obklopenou hustými lesy, je potřeba bohatá fantazie.Přesně tak to tu ovšem při jejich založení nedaleko středověkého kláštera Teplá vypadalo. Zdejší kanovníci už o existenci zdravotně prospěšných léčivých pramenů věděli. Větší zájem ale prameny vzbudily teprve začátkem 19. století. Díky výzkumu, jemuž se dostalo velké pozornosti, přispěl klášterní lékař Jan Josef Nehr ke stavbě prvního lázeňského domu v oblasti Mariina pramene. Po tomto prameni získaly lázně roku 1818 své jméno. Opat kláštera Karel Kašpar Reitenbergervyužil části klášterního majetku k výstavbě lázeňského města a pověřil zahradníka Václava Skalníka, aby vysušil bažinatou půdu a založil parky. Šťastné rozhodnutí: Skalníkovi se mistrovsky podařilo uspořádat ulice, parky a náměstí tak, že optimálně souzněly s krajinnými sceneriemi Slavkovského lesa. Navzdory rychle přibývajícím lázeňským domům koncem 19. století zůstala tato harmonická kompozice neporušená.
Mariánské Lázně jsou po Karlových Varech druhým největším lázeňským městem v České republice, působí ale mnohem kompaktněji. Do blízkosti města se podařilo vhodně integrovat dokonce i sjezdovku. Snad nejkrásnější dojmy skýtá Edwardova cesta, probíhající po horském hřebeni kolem poloviny města, která návštěvníka zavede i na místa vzdálená hlavních pamětihodností (např. rozhledna Hamelika, park Boheminium).
Johann Wolfgang von Goethe určitě nebyl šťastný, když se roku 1823 vracel z Mariánských Lázní do Výmaru– což však zřejmě nesouviselo s lázněmi jako takovými, nýbrž s neopětovanou láskou k Ulrice von Levetzowové. Goethe své zklamání jak známo vysoce produktivně přetavil do dojemné Elegie z Mariánských Lázní. Město svému nejslavnějšímu návštěvníkovi, kterému vděčí za věhlas coby místo setkávání umělců a intelektuálů, věnovalo výstavu v Městském muzeu. Před domem navíc začíná Goethova cesta. Na 1,5 kilometrech se zájemce po snadno schůdných trasách dostane do geologického parku, v němž se Goethe procházel s Ulrikou von Levetzowovou. Cesta končí u Lesního pramene. Významného básníka a jeho poslední velkou lásku tam připomíná pomník.
Léto roku 1836 strávil v Mariánských Lázních polsko-francouzský skladatel Fryderyk Chopin. Penzion, v němž nocoval, se zachoval v nezměněné podobě a dnes je známý jako dům Chopin. Na umělce také každoročně upomínají Chopinův festival a Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina.
S lázněmi je už od svého založení v roce 1821 pevně spjatý Západočeský symfonický orchestr. Koncerty se konají ve společenském domě Casino (vždy v pátek), během lázeňské sezony i na kolonádě.
V Městském divadle účinkují soubory a uznávaní herci, hudebníci a opěrní pěvci z České republiky i ze zahraničí.
Park Boheminium je krásný naučně-poznávací park, v němž se nachází okolo 50 modelů významných architektonických památek a technických pozoruhodností České republiky (měřítko 1:25). Park se rozkládá nad městem a lze se k němu pohodlně dostat lanovkou lyžařského areálu.
K půldennímu výletu se skvěle hodí přibližně 15 kilometrů vzdálený Klášter Teplá. Založil jej roku 1193 blahoslavený český šlechtic Hroznata a na přelomu 17. a 18. století byl přestavěn v pozdně barokním slohu. Návštěvníci zde můžou obdivovat nádhernou knihovnu, předměty sbírek, nově zrekonstruované jižní křídlo, tzv. Hroznatovu akademii, a klášterní kostel.
Zahájení lázeňské sezony: druhý víkend v květnu.
Jazzové koncerty na lázeňské kolonádě se každoročně konají koncem června.
Marienbad Film Festival je vhodný nejen pro filmové odborníky, ale i pro širokou veřejnost. Pro porozumění filmům a výstavám zpravidla stačí znalost angličtiny. Vždy koncem českých letních prázdnin (konec srpna / začátek září).