České speciality

Pražská šunka

Tato známá specialita vznikla na venkovských zabijačkách. Shromáždila se celá rodina i s přáteli a společně pořádali hody, z nichž se vyvinula každoroční slavnostní příležitost. Zabijačkové hodování začínalo ovarem, k němuž se podával strouhaný křen a často domácí hořčice, spolu s čerstvě upečeným chlebem, pivem a kořalkou – většinou domácí slivovicí. Posléze na stůl přicházely čerstvé jaternice a jelita, zabijačková polévka s kroupami, takzvaná prdelačka, a dobře propečená vepřová pečeně se zelím. Zbylé maso se nakládalo a později udilo. A právě tak vznikla pražská šunka. Nakládá se na šest týdnů do nálevu, ale posléze nejde do udírny, nýbrž se vaří v páře při nízké teplotě. Výtečná je s čerstvým křenem a houskou. S oblibou se také zapéká do těsta a podává s přílohou, například se salátem.

Buchty

Česká kuchyně si potrpí na sladká jídla, jež přicházejí na stůl i jako hlavní chod. Buchty pocházejí z české kuchyně a odtud se dostaly do kuchyně rakousko-uherské. Na českém jídelníčku se dlouhou dobu objevovaly v pondělí. Tento den byl současně také „dnem velkého prádla“, a proto se často podávaly jako hlavní chod po husté polévce. Zpravidla se také nosily při sklizni na pole, spolu s kávou – ovšem nikoliv kávou, jak ji známe dnes, nýbrž s „náhražkovou“ z pražených obilovin, zvanou melta.Buchty mívají zpravidla náplň, existuje také drobnější, neplněná varianta nazývaná dukátové buchtičky. Náplň zpravidla tvoří povidla nebo tvaroh ochucený vanilkovým cukrem a vaječným žloutkem.

České knedlíky

Knedlíky jsou české národní jídlo. Prosadily se po celé zemi počátkem 18. století jako nenákladná sytivá příloha. Vaří se ve sladké i mastnější variantě, plní se ovocem, polévají máslem, sypou mákem, skořicí či mandlemi… K přípravě se používá hrubá mouka, která se hodí i pro pečení dortových korpusů; těsto je totiž vláčné a nelepí se. Jako kypřící prostředek do měkkých nadýchaných knedlíků se používá droždí. Při vaření se jejich objem zhruba zdvojnásobí, je tedy radno použít větší hrnec. Na plátky se nejlépe krájejí nití.

(Kopie 3)

Loketské perníčky

Loketské perníčky začal roku 1828 vyrábět a prodávat Karl Schmelzer, c. a k. dvorní dodavatel. V roce 1945 byl nucen výrobu zastavit a podnik zavřít. Od roku 2016 je však loketský perník znovu ke koupi, s medem, s cukrovou polevou či bez, s mandlemi, ořechy, kandovaným ovocem, zázvorem či rumem. Tuto specialitu vyrábí ve vlastní pekárně a podle originální receptury kavárna Galerie Galerie v Lokti.

 

Karlovarské oplatky

Karlovarskéoplatky vznikly před rokem 1800. Kuchaři tehdy připravovali pro lázeňské hosty oplatky sypané cukrem. Později byla přidána druhá oplatková vrstva a příchutě, které v kombinaci s karlovarskou minerální vodou a solí vytvořily jejich nezaměnitelnou chuť. První pekárna na oplatky vznikla v roce 1867, od té doby se tyto jemné, křupavé dobroty těší velké popularitě. K přípravě těsta je potřeba malé množství mouky, bramborového škrobu a karlovarské minerálky. Náplň se tvoří z ořechů, skořicového cukru nebo čokolády. Čerstvě upečené oplatky byly v minulých časech k dostání na kolonádách. Dnes se tam prodávají pouze balené, avšak často též ohřáté oplatky.