Koření a bylinky jsou nepostradatelné, aby se z prostého požívání potravin stal požitek. Poskytují nepřebernou škálu kulinářských možností. Jak samozřejmé nám v kuchyni den co den připadají, tak tajemná dodnes zůstává kořenářská chemie, o níž už vzniklo nesčetně příruček. Ve Francích a Čechách se díky výrazným bylinám, kořením a vůním vyvinula řada zvláštností.
Dějepisci obou regionů věnují bylinkám a kořením své vlasti rozsáhlé kapitoly. V klášterní medicíně spadají léky a potraviny už od raného středověku do jedné kategorie, a tak se to k Frankům a Čechám skvěle hodí – jedná se totiž o oblasti se spoustou klášterů. Významnou historickou roli navíc sehrálo město Norimberk, které za svůj hospodářský rozmach a politickou moc v pozdním středověku vděčí z velké části obchodu s drahým kořením. Tuto tradici si lze názorně připomenout v Muzeu koření v Kulmbachu.
Klášterní medicína považovala za mimořádně cenné zejména hořčiny. Mezi zdaleka nejoblíbenější léčivé byliny patřil pelyněk. Sama hořká chuť této rostliny přispívá k uvolňování trávicích šťáv v ústech, žaludku a žlučníku – optimální příprava na dobré zažívání. Pelyněk je také důležitou přísadou slavného bylinného likéru „Becherovka“.
Nejstarším a patrně nejtypičtějším kořením ve Francích i v Čechách je však kmín. Už v dávné historii nesměl chybět v mnoha chlebech a polévkách a vedle česneku, soli a pepře byl stálou součástí celé řady receptů prostých lidí i šlechtických dvorů. Díky obsahu éterického oleje je kmín vynikající na žaludek. V tekuté formě je možné si jej vychutnat jako destilát z palírny „Sack’s Destille“ ve Weißenstadtu. Kmínku „Fichtelgebirgs-Kümmel“ nabízejí i v biovariantě. K výrobě pálenek a likéru z této malé manufaktury se vedle měkké vody z místní žulové horniny používají téměř výhradně ručně sbírané plody a bylinky z pohoří Smrčiny. Majitel Gerald Kastl se pro ně často vydává na louky horských údolí a do světlých lesů své vlasti.
Divoké rostliny mají ve Smrčinách od nadmořské výšky 600 až 700 metrů vynikající podmínky. V kuchyni si s nimi lze vyhrát a popustit uzdu fantazii. Roku 2010 se spojilo několik kuchařek a kuchařů s nadšením pro bylinky a založili spolek s názvem „Jedlé Smrčiny“, aby z lokálních divokých bylin vytvářeli nápadité a chutné pokrmy a učinili je kulinářským vývěsním štítem severobavorských výšin. Členové spolku založili síť, do níž se zapojili také regionální myslivci, rybáři a zemědělci, patří k nim bylinkový řezník, bylinkový pekař nebo výše zmíněný výrobce pálenky Gerald Kastl. Kromě toho nabízejí kurzy vaření, výpravy za bylinkami a další akce. Lidé si tak tyto regionální poklady můžou vychutnat všemi smysly. Oliver van Essenberg
Oliver van Essenberg