Bez knedlíků a jejich německých obdob by řada klasických pokrmů bavorské a české kuchyně zůstala ochuzená. Knedlíky se úspěšně vzepřely trendu lehkých jídel a vlastně by si zasloužily stát se klasikou samy o sobě. Populární jsou všemožné lahodné variace, výrazně se liší nejen recepty, ale také jejich pojmenování. Ve Starém Bavorsku kraluje kulatý houskový knedlík, ve Francích bramborový, v Čechách nakrájený moučný knedlík. Hranice mezi jednotlivými vládními okresy se zhruba shodují i s hranicí mezi pojmenováním „Kloß“, „Knödel“ a naším „knedlíkem“. Kromě toho se rozvinula pestrá škála nářečních označení. Např. v Horních Francích existuje podle příslušných slovníků přinejmenším pět různých výslovností: „gloos“, „glias“, „gliis“, „glees“ a „gniala“. Navzdory zvučným jazykovým variantám se ale toto oblíbené bavorské jídlo objevuje na talíři pouze zřídka. Jen v kombinaci s omáčkou („Kloß mit Soß“) se tento pokrm ocitá v hlavní roli. V české kuchyni si naopak lze na knedlíku pochutnat velmi často. Mezi klasiku prorazily zejména sladké varianty – např. plněné ovocné knedlíky, třeba meruňkové.
Oliver van Essenberg